Mapa stakeholderů nestačí. Proč v transformacích potřebujete také persony?
Dlouho jsem byla přesvědčená, že dobrá mapa stakeholderů je dostatečným základem pro každou transformaci. Většina projektů se s tímto konceptem skutečně spokojí a navenek to funguje. Identifikujete klíčové hráče, rozdělíte je podle moci a zájmu, naplánujete komunikaci. Hotovo.
Jenže za roky práce v řízení změn jsem zjistila, že tohle nestačí.
Co mapa stakeholderů umí
Mapa stakeholderů je nepostradatelný nástroj. Ukáže vám:
– kdo má moc rozhodovat a ovlivňovat směr
– kdo má vliv napříč organizací
– kdo má zájem na dobrém výsledku zavedení změny
– koho potřebujete řídit, mobilizovat nebo jen sledovat
Tyhle informace jsou základ, bez nich postupujete poslepu.
Ale dají vám jen polovinu obrazu.
Když do hry vstoupí persony
Před několika lety jsem do své praxe začala systematicky zapojovat persony a byl to absolutní game changer.
Najednou jsme se nedívali jen na role a organizační pozice. Začali jsme vidět lidi.
– jejich každodenní zkušenost
– motivaci, která je žene
– obavy, které je drží zpátky
– realitu, ve které pracují
– a hlavně: Co potřebují cítit, vědět a umět, aby změnu skutečně přijali.
Persony posunuly transformaci z pohledu „kdo je v projektovém plánu“ do roviny „pro koho ten plán vlastně tvoříme“.
Klíčový rozdíl
Když to mám shrnout jednou větou:
Mapa stakeholderů ukáže, koho potřebujete zapojit. Persony ukážou, jak se jich změna reálně dotkne.
A právě tento rozdíl rozhoduje, jestli navrhujete změnu pro odškrtnuté políčko v projektovém plánu nebo pro reálné lidi, kteří s ní budou muset žít.
Co se stane, když persony chybí
Můžete mít správné lidi v místnosti. Můžete mít dokonale zmapované sponzory, ambasadory i odpůrce. A přesto to nemusí vyjít.
Bez person totiž často mluvíte ke svým stakeholderům úplně špatným jazykem. Výsledek bývá předvídatelný:
– Komunikace, která nezasáhne tam, kde má. Posíláte zprávy, které jsou technicky správně, ale lidem nic neříkají.
– Tréninky, které nepřenesou dovednost do praxe. Lidé si odnesou znalost, ale neumí ji použít v realitě.
– Engagement aktivity, které vypadají dobře zapsané v plánu, ale míjí realitu lidí. Workshop proběhne, prezenčka se podepíše a nic se nezmění.
Síla kombinace
Dnes už vím, že nejlépe funguje propojení obou nástrojů:
– mapa stakeholderů ukáže vliv, moc a politickou dynamiku
– persony ukážou lidskou zkušenost, potřeby a každodenní realitu
Změna potřebuje obojí. Strategickou navigaci podle stakeholder mapy a empatii postavenou na personách.
Bez prvního ztratíte směr. Bez druhého ztratíte lidi.
A vy?
Pracujete ve svých transformacích s oběma koncepty? Nebo se opíráte spíš jen o mapu stakeholderů?